Pravoslaví

Ačkoli Řecko patří od roku 1981 do Evropské unie, jeho obyvatelé si své tradice stále uchovávají a platí to i o tradicích náboženských. Církev má v této zemi stále velký vliv, k pravoslaví se hlásí téměř 98 % obyvatel. V bytech mají Řekové ikony, často i zděděné po předcích, někteří nosí malé obrázky svých ochránců stále u sebe třeba v peněžence. Ačkoli občanské sňatky byly legalizovány, dodnes dávají snoubenci přednost církevnímu obřadu.

Pro Středoevropana je často překvapující, jak jsou Řekové dodnes s církví svázaní- např. mladý manažer s diplomem z americké univerzity zvučného jména zajde před důležitým jednáním do kostela, aby se pomodlil a zapálil svíčku, nové byty a obchody musí být vysvěceny, většina dětí je pokřtěna. Když Řecko oficiálně vítalo svou fotbalovou reprezentaci po získání titulu mistrů Evropy, očekával je kromě prezidenta republiky i arcibiskup, kterému fotbalisti líbali ruku. Při své dovolené v Řecku můžete přesvědčit, že nejen starší lidé, ale i mladé dívky v sexy tričku a šortkách, jedoucí okolo kostela na kole nebo kolečkových bruslích, se nezapomenou pokřižovat.

Řecký pravoslavný kněz je pappas anebo iereas a má velkou autoritu. Na ulicích pappase poznáte podle jejich černého dlouhého taláru, bradky či plnovousu a dlouhých vlasů, vzadu často svázaných do cůpku.  V každém případě je zajímavé sledovat, jak kněží jedou ve svém černém oblečení – zvaném „raso“ na motorce nebo eskalátorech metra.

Dříve byli kněží často chudší než ti nejchudší z jejich farnosti, mohli však pro svou potřebu využívat příspěvky na svatby, křtiny a pohřby. Pokud ani tyto prostředky nestačily ke každodennímu životu, museli kněží často pracovat na polích, aby si svůj příjem o něco zvýšili. Ve většině případů vlastní totiž každý kněz alespoň kus pozemku, který zdědil nebo vyženil.  Pravoslavní kněží se mohou oženit, je zde ale několik podmínek: musí uzavřít sňatek ještě předtím, než jsou na kněze vysvěceni, pokud se ožení, nesmí se rozvést a ovdoví-li, nesmí se znovu oženit. Celibátu striktně podléhají v Řecku pouze pravoslavní mniši a vyšší církevní hodnostáři.

Úroveň vzdělání starších kněží je často velice nízká, neboť požadavky na jejich vzdělání byly až do sedmdesátých let 20. století minimální. V současné době je předpokladem pro vykonávání kněžského povolání maturita a čtyřleté studium theologie nebo bohoslovecký seminář.

Kromě častých církevních svátků se bohoslužby pravidelně konají v sobotu v podvečer, zhruba půlhodinu a v neděli ráno téměř dvě hodiny. Pravoslavný kostel je místem, kde se lidé setkávají, kam se chodí vypovídat. Náboženská místa jsou řeckými obyvateli velmi uctívána. Do všem míst můžete vstoupit bez ohledu na to, jste-li věřící nebo ne. V rámci slušnosti a respektu ke tradicím však při vstupu do kostela pamatujte na vhodné oblečení. Pro pány dlouhé kalhoty, dámy dlouhé sukně a zahalená ramena.

Kněží, stejně jako ostatní muži na vesnici, nesmějí chybět při večerních diskusích v místní taverně nebo kafeniu, kde se probírají právě zhlédnuté zprávy v televizi a místní život.