Pravoslavné Velikonoce

Pro Řeky, kteří se z 96 % hlásí k pravoslavnému náboženství, jsou Velikonoce nejdůležitějším církevním svátkem roku. Na jarní svátky se dlouho připravují a těší, mimo jiné i proto, že jim předchází poměrně dlouhý půst. Letos oslaví pravoslavní věřící jarní svátky týden po katolických Velikonocích. Na Velký pátek  je z kostelů symbolicky vynášeno Kristovo tělo pokryté  květinami a smuteční procesí prochází celým městem nebo  vesnicí. Vrcholem  pravoslavných Velikonoc je noční bohoslužba na Bílou sobotu. 
Přesně o půlnoci ze soboty na neděli pravoslavní kněží  ve slavnostním velikonočním rouchu oznámí  věřícím "Christós Anésti", tedy že Kristus vstal z mrtvých. Na konci bohoslužby si věřící  mezi sebou zapalují svíčky a nesou si světlo z kostela domů. Vzkříšení Krista se začíná ihned slavit, všude vládne sváteční atmosféra, vyzváněji zvony, v některých městech vybuchují i ohňostroje.Velikonoce jsou v Řecku tradičními rodinnými svátky, které tráví příbuzní společně. 
Ještě v noci se jí polévka majiritsa, připravená z jehněčích vnitřností, tsurekia - mazance se zapečenými obarvenými vejci a další kulinářské speciality.
Rozdávají se červená vejce jako dárek ke zprávě, že Kristus vstal z mrtvých. Stále dodržována je i tradice ťukání vejci mezi členy rodiny. Vítězem, kterého se bude držet štěstí, je majitel nejtvrdšího vejce.
V neděli se pak  na každé  zahradě nebo dvorku sejde celá široká rodina u tradičního rožnění jehňat a kůzlat. Všude je veselo, popíjí se tsipuro, ouzo a retsina hraje hudba, voní pečené maso a připravuje se bohatá tabule, u které se pak při dobrém jídle a pití vychutnává rodinná pohoda.